Babiččina zahrádka
Vstávám. Ráno, jako každé jiné. Prší, sníh taje. Je neděle. Dnes se lidé modlí za babičku, kterou jsme včera uložili do hrobu. Než jsem jí hodil hlínu na rakev, v ruce jsem ji nakypřil. Země ji nebude tížit, o to nemám strach. To ona mě naučila pečovat o půdu, aby z ní vyrostl nový život. Život jde dál. A když žijeme dobře, tak letí.