Dobrý život

   Budoucnost člověka určuje mnoho faktorů. Ekonomika, věda, průmysl, vzdělání, politika, kultura, společenské vztahy a mnohé další. Nic není však přednější, než-li přírodní prostředí a z něj vyplývající zákonitosti.

   Naši předkové neznali tolik, co my, přesto však (možná právě proto) respektovali enviromentální děje s daleko bystřejším citem a pokorou, neboť jejich přežití záviselo na tom, jak odhadnou změny počasí, zda zachovají při svém hospodaření křehkou rovnováhu ekosystému a jestli pochopí správné načasování svých aktivit podle věčných hodin - ročních období.

   Vědeckotechnická revoluce nám lidem mnohé dala. Především hojnost a blahobyt. Už nemusíme chodit s vědrem pro vodu, čadivé plamínky petrolejových lamp a svíček nahradilo elektrické světlo. Denně využíváme práci tisíců kouzelných strojů a zařízení, aniž bychom si museli lámat hlavu s tím, odkud se berou a na jakém principu fungují. Svět lidského mraveniště v nás živí sebejistotu, že můžeme cokoliv a nemusíme nic. Zapomněli jsme na zkušenosti minulých generací, nečteme knihy, které nám zanechaly, ponižujeme je a vysmíváme se jim. Předstíráme, že jsme lepší. Ale nejsme. Nemůžeme být, neboť jsme na přetékající skládku moderního života odhodili i moudrost. Co že to je moudrost? Zapomenuté slovo bez obsahu? Nikoliv. To my jsme prázdní. Uzavřeli jsme se ve svých městech, kam proudí veškeré zdroje, ale odkud již nelze dohlédnout, za jakou cenu.

   Tyto internetové stránky vytvářím s nadějí, že otevřou oči, uši a srdce těm, kteří doposud marně hledali odpověď na otázku: Proč je člověk vlastně na světě a jaký to má smysl? Troufalé? Snad. Avšak cokoliv menšího by bylo zbytečné.

     Toulavý medvěd