Sedm zásad přežití

Jak přežít zhroucení civilizace

  Je mnoho pouček a návodů, co dělat po kolapsu světa, do něhož jsme se narodili a který nás přiohnul ke svým záměrům. V několika stručných bodech popíši podle důležitosti, nač si dát pozor a čeho se vyvarovat. Ti, kteří si následující odstavce zapamatují, zvýší své šance na přežití a budou mít naději, že v budoucnu vychovají svoje děti.

  Nejčastějším omylem je představa, že prioritou číslo jedna je zajištění potravy. I na jídle samozřejmě záleží, avšak hladovět je možné bez pozdějších následků mnoho dní. S vodou je to již naléhavější. Přesto jsou věci ještě důležitější. Ví to (anebo alespoň měl by to vědět) každý voják. První starostí po havárii, přírodní pohromě či jaderném útoku je totiž úkryt.

  Pokud se člověk včas neukryje, promokne nebo jej spálí slunce, podchladí se, zmrzne, sežerou ho komáři etc. Forma úkrytu je dána konkrétními hrozbami a podmínkami prostředí. Než-li začneš úkryt pracně budovat, prozkoumej okolí, zda-li není možné využít cokoliv již existujícího. Pamatuj, že z fyziologického hlediska není člověk k přežití bez úkrytu nikterak dobře vybaven a můžeš během první noci snadno zemřít nebo zeslábnout natolik, že později stejně nepřežiješ. Dobrý úkryt je současně nutný k plnohodnotnému odpočinku a léčbě nemocí a zranění.

  Druhou podmínkou přežití je bezpečí. Bezpečí přímo navazuje na úkryt. Co z toho, že je mi teplo, že jsem v suchu a v závětří, když v bezprostřední blízkosti vede medvědí stezka, nad hlavou mi visí nestabilní kameny a nebo o mě vědí rabující bandy. Každý dobrý úkryt musí být nenápadný a má mít nouzovou, únikovou cestu. Rovněž je třeba dbát na dobrý výhled, popřípadě nastražit varovné pasti.

  Teprve až třetí nutností je voda. Její zdroj nesmí být od bezpečného úkrytu příliš vzdálený a současně je žádoucí co nejlepší kvalita (čistota). K vodě nechoď přímo. Brzy bys vyšlapal nápadnou stezku a snížil tím bezpečnost úkrytu. Nelituj námahy a na svých výpravách do okolí prošlapávej falešné stezky.

  Za čtvrté - oheň. Vyvaruj se zbytečnému rozdělávání ohně. Již při hledání a stavbě úkrytu mysli na to, abys využil co nejvíce z energie slunce. Ušetříš si spoustu práce s opatřováním otopu a snižuješ riziko prozrazení úkrytu. Když už musíš oheň založit, ať je to uvnitř úkrytu, anebo na ze všech stran chráněném místě. Nauč se udržovat oheň co nejmenší s minimem kouře.

  Pátou zásadou přežití je dosažitelnost zdrojů. Sem patří především jídlo, pak další materiál ke zlepšení úkrytu, nástroje, nářadí, oděvy, ale i novinky a zprávy ze vzdálenějšího okolí. Všechny potřebné zdroje by měly být dosažitelné z úkrytu chůzí během dvaceti čtyř hodin. Jedná-li se o přežití po kolapsu civilizace, měly by kontakty s ostatními lidmi probíhat na nějakém bezpečném neutrálním území, aby zůstávala zachována bezpečnost úkrytu. Jde-li o situaci opačnou, tedy například o přežití po dopravní nehodě v pustině, zanechávej v okolí značky a vzkazy, přesnou polohu úkrytu však opět neprozrazuj. Urči nějaký nápadný bod jako místo setkání.

  Šestý bod. Jestliže je nějaká naděje, že se můžeš připojit ke skupině přeživších nebo k záchranné skupině, udělej to. Přestěhuj úkryt a postupuj jejich směrem. Spolupráce je výhodnější a pro člověka přirozená. Buď však opatrný. Vyvaruj se únosců, otrokářů a nemocných. Počítej s tím, že zůstat sám bude mnohem těžší a riskantnější a mělo by to být dočasné. Cílem je hledat a najít správné lidi.

  Sedmá, poslední zásada. Po celou dobu udržuj čistotu svoji i místa, kde přežíváš. Při jakémkoliv náznaku nemoci způsobené okolím (uhynulá zvířata, bažiny, jedovaté rostliny, znečištěný pramen a pod.), změň úkryt. Závažnou chybou civilizovaných lidí je nedostatečná pozornost ke svému zdraví. Uvědom si, že ti nikdo nepomůže a i malý problém se může stát fatálním. Buď opatrný a neriskuj. Rovněž nepřepínej síly přehnaně namáhavými pochody nebo prací. Nepodceňuj odpočinek. Nedodržení sedmé zásady tě dříve či později bezpečně zahubí.